Realita

Svět tam venku je uvnitř nás.

Je barva té košile lososová nebo růžová? Někdo vám řekne, že je fialová, zatímco vy vidíte jasnou oranžovou. Je snad půlka z nás barvoslepá?

Ne, jen mozek každého z nás upravuje barvu košile podle své vlastní reality. Stejně, jako to dělá s naším pohledem na celý svět.

Pokusů za účelem proniknutí do lidského vnímání bylo již vytvořeno nespočet, všechny však s jediným výchozím bodem. Každý člověk má svou vlastní realitu myšlení a vnímání.

Pokud budu věřit, že zeď na kterou se dívám, je zelené barvy, tak také bude. I přesto, že 50 dalších lidí zeď uvidí v barvě bílé.

Vnímání si můžeme přeložit jako způsob, jak něčemu rozumíme. A každá věc, člověk, situace, v podstatě vše v lidském životě má přesně tolik vyjádření, kolik si jich sami svou představivostí vytvoříme.

Stačí se zamyslet nad tématem pohlaví versus gender. Pár let do minulosti existovala pouze dvě pohlaví, které jasně definovala biologie a ve většině případů se nikdo při určování nemusel obávat, že snad někoho urazí.

Dnes už se více než s označením pohlaví setkáme ve společnosti se slůvkem gender, které označuje vnímání sebe sama. Protože to jak se vnímáme už ve společnosti převyšuje naše chromozomy.

Je to zároveň krásná ukázka toho, že naše vnímání je nadřazené realitě společnosti. Alespoň by to tak mělo být.

Pokud se v tomto tématu dostaneme hlouběji, tak nám docvakne, že za začátkem genderové éry stál opět jeden silný člověk, který se nespokojil s označením daném společností. Někdo, kdo sebe vnímal odlišně od ostatních a nebál se prosadit svůj pohled. Díky tomu pak dal prostor ostatním ke skutečnému vyjádření sebe sama.

Na druhou stranu všeho moc škodí. Proto je důležité uvědomit si také obrovský vliv společnosti na naše vnímání reality.

Stejně jako gender fenomén strhl velkou část společnosti a rychlým tempem přichází doba, kdy cítit se pouze jako muž nebo žena bude společností zavrhováno.

Podobným způsobem se necháváme strhávat společností i ve všech ostatních aspektech vnímání života.

V našem životě je důležitá jedna jediná myšlenka ... Ta naše!

Při pohledu z venčí, společnost vždy měla a bude mít převahu nad myslí jednotlivce. Avšak každá změna má svůj původ v jedné jediné myšlence. Proto je tak důležité stát si za svým přesvědčením. Pokud je něco silnějšího, než přesvědčení společnosti, pak je to naše víra v sebe sama. Tam, kde je víra, tam je také energie, která nás žene vpřed a pomáhá nám realizovat naše sny a touhy.

Vnímání toho, co je realita určuje celý náš život. Jako děti věříme, že dokážeme vše, co nás jen napadne. To je naše realita.

Postupem času, jak rosteme, kde vyrůstáme a co zažíváme. To vše naši realitu mění. Pokud vyrůstáme v rodině bez lásky, postupně sami sebe přesvědčíme, že láska neexistuje. A v určitém bodě života pak někoho jiného stojí mnoho času a úsilí, aby nás přesvědčil o opaku. V lepším případě.

V tom horším nedáme sami sobě ani nikomu jinému šanci.

Tam, kde jeden vidí duhu, ten druhý vidí déšť a chlad. Na stejnou věc, člověka nebo událost lze vždy nahlížet několika různými pohledy. To, který si vybereme, je jen na nás.

Realita sama o sobě nemusí být nikdy tak černá, jak se vám na první pohled může zdát.

Někdy stačí udělat jen jeden krok, abychom vystoupili ze stínu a pocítili paprsky slunce.

Každý jsme v životě sám za sebe. Sami se rodíme a sami umíráme. Stejně tak bychom si měli tvořit obraz naší vlastní reality, bez ohledu na ostatní.

Právě díky názorům ostatních, kterým v průběhu života uvěříme, se dostáváme postupem času do začarovaného kruhu "Co kdyby?"

"Co kdyby" to je jedno z nejnebezpečnějších slovních spojení vůbec. Vyjadřuje totiž všechny nevyužité šance, promarněné příležitosti a všechno, čeho jsme se v průběhu života vzdali, protože jsme neměli dost víry sami v sebe.

Pokud věříme sami v sebe, ve svou vlastní realitu, pak při pohledu zpět do minulosti, není čeho litovat.

Nedůvěra a sebekritika vás v životě nikam neposune. Zatímco díky sebedůvěře dokážete překonat překážky.

A i přes hluboké pády, je to právě důvěra v naše schopnosti, která nám dodá sílu se opět postavit na nohy a pokračovat za naším cílem.